Havránka
| Přírodní památka v Tróji zahrnuje dvě lokality zcela rozdílného charakteru. První z nich je Pustá vinice, svah využívaný v dávných dobách k pěstování révy a potom jako pastvina, dnes porostlý vřesem a hostící bohatá stepní společenstva. |
 |
Perleťovci se rádi vyhřívají a cesta je pro tuto činnost příhodným místem. |
| Drobní zástupci čeledi tesaříkovitých se na těchto bílých květenstvích s oblibou živí, pokud ovšem nedají přednost jiné zábavě. |
 |
 |
Pestrokrovečníka včelového nelze přehlédnout. |
 |
Pavouk běžník předvádí svou loveckou taktiku - maskován tvarem těla i zbarvením číhá na květu, až kořist sama přiletí. Tenhle brouček měl štěstí, zřejmě není součástí pavoukova jídelníčku. Jak jinak si vysvětlit, že ho takový dravec nechal lézt nejen okolo sebe, ale i po svých zádech. |
| Ruměnice pospolné se obvykle rozlézají po zídkách a pařezech, tyto si za stanoviště vybraly chomáč ochmýřených semen na kytce u cesty. |  |
| Brouk stehenáč dostal jméno podle neobvyklého tvaru zadních nohou. |
 |
| Soumračníci rezaví nejsou typickými obyvateli stepi, spíše platí, že se na její okraj občas zatoulají z okolních lesů. |  |
| Druhou lokalitou je údolí potoka Haltýře, respektive jeho horní, nezastavěná část. Stinná, vlhká rokle je naprostým protikladem vyprahlé stepi na Pusté vinici. |
| Mohutně bující ostružiníky nad korytem potoka poskytují útočiště četným druhům hmyzu, které sem lákají neméně početné zástupy pavouků. Mezi těmi barvou vyniká tenhle droboučký křižák. |
 |
| Na sluncem zalitém listu na okamžik usedl také soumračník rezavý, opravdový létající drahokam. |  |
 |
Porost ostružiníku pokračuje i v lese nad údolím, kde se usadila tato babočka bílé c. Na obrázku je zřetelně vidět ona jasně bílá skvrna, podle níž dostal motýl své jméno. |
Úvodní stránka
(c) Marek Vojtíšek, 2002
|
Další útržky z Trojské kotliny: | |
|
|
|
|
|
|