Křivoklátské údolní louky
| Druhová rozmanitost Křivoklátska je dána dlouhodobým soužitím člověka s přírodou. V ostře zaříznutých údolích spolu sousedí přirozený ekosystém lesa a člověkem vytvořený a pravidelným kosením udržovaný ekosystém louky. |
 |
Po listu trávy šplhá brouk kovařík. |
| Důležitým prvkem údolních ekosystémů je voda, ať již tekoucí, nebo stojatá. Dění nad hladinou rybníka u starého mlýna ze své pozorovatelny bedlivě obzírá vážka ploská. Běda komárovi, který by přílétl příliš blízko. |
 |
| Fialové květy chrastavce lákají množství hmyzu. Zde se krmí píďalka bělokřídlec luční. |  |
 |
Další píďalka, tmavoskvrnáč vřesový. Vřes byste na louce hledali marně, ale tenhle druh motýla svým názvem silně klame. Jeho housenky nejsou co do jídelníčku příliš vybíravé, ale právě na vřesu si rozhodně nepochutnají. |
| Název příliš nesedí ani u zelenáčka šťovíkového, příbuzného vřetenušek. Tedy alespoň mně se kovový lesk jeho křídel jeví spíše modrý... Stejně jako v případě tmavoskvrnáče je i tady na obrázku sameček, kterého poznáme podle hřebenitých tykadel. Tento neuvěřitelně citlivý smyslový orgán mu umožňuje vystopovat i několik kilometrů vzdálenou samičku podle feromonů, charakteristických látek, které samičky vypouštějí do ovzduší. |  |
Úvodní stránka
(c) Marek Vojtíšek, 2006