Křižák skvostný. Jeho pestrá kresba může být ve změti stébel a stínů překvapivě nenápadná.

Těžko soudit, co ukončilo život téhle saranče. Její sluncem vysušená mrtvolka zůstává viset na totenu jako bizarní artefakt. Dokud si jí nevšimne hladový predátor, nebo ji vítr či déšť nepohřbí v trávě.

Louky jsou koncem července plné pavouků. Běžníci nehybně vyčkávají na květech, dokud se neobjeví hmyz chtivý sladkého nektaru. Zdánlivě křehký pavouček ho pak uchvátí dvěma předními páry nohou a ochromí vstříknutím dávky prudkého jedu. S paralyzovanou kořistí se pak zavěsí do stínu pod květem a nechává trávící enzymy přeměnit její orgány ve výživnou kaši. Tu pak vysaje a zbyde pouze tuhá chitinová slupka, prázdné brnění, které svého majitele tentokrát neochránilo.