Ale nejde přeci jen o tyto tvory. Dnes může člověk přejít lávku přes zregulovanou řeku a ztratit se mezi staletými stromy, jejichž stáří jako by ho vracelo zpět v čase, dojít až k mrtvému rameni Labe, z jehož stojatých vod hustě vyrůstá rákosí, po němž posedávají namodralé tyčinky šidélek, zastavit se a všemi smysly vnímat jemné pohyby horkého, vodou nasyceného vzduchu a ticho, které tu a tam přeruší plácnutí rybí ploutve o jinak klidnou hladinu. |
![]() |
Jako připomínka sportovní minulosti tohoto kusu země může sloužit umná ekvilibristika mladé kobylky. Ale dost již nostalgie a vzpomínek na zašlé časy. Vždyť každou vteřinou vchází do našeho světa budoucnost. Jaká bude její podoba v tomto koutě naší přírody? |
![]() |
(c) Marek Vojtíšek, 2006