Dvě tváře Hodonínska:
Motýli Čertoryjí
 |
Ráno je na svazích Bílých Karpat podmračené a větrné. Okáč bojínkový strnule vysedává na květu bodláku ve stejné pozici, v níž obvykle tráví noc. Rozevřenými křídly se snaží zachytit těch nemnoho slunečních paprsků, které se občas proderou trhlinami v šedých mracích. |
| Ani sameček soumračníka metlicového zdaleka není na své obvyklé provozní teplotě, a tak namísto číhání na proletující motýly líně přeletuje mezi květy hvozdíku a doplňuje energii. |  |
|
|
Rovněž hnědásci černýšoví posedávají na květech a čekají na změnu počasí. Někteří s rozevřenými, ...
|
 |
Odpoledne se mraky protrhávají a motýli začínají poletovat. I tato samička perleťovce dvouřadého se co nevidět připojí ke všeobecnému hemžení. Jakmile ale slunce zakryje mrak, vrací se vše do zajetých kolejí. Jako by louka usnula, cvrčení kobylek utichá a motýli usedají zpět mezi stébla trav. |
 |
Zanedlouho však stín pokračuje dál na své cestě po bělokarpatských loukách a slunce znovu rozsvěcí neuvěřitelnou paletu oranžových tónů na křídlech ohniváčka celíkového. |
| Jak se den chýlí ke konci, první hnědásci černýšoví se ukládají ke spánku. Usedají ve vysoké trávě a natáčejí rozevřená křídla k západu, aby ještě zachytili co nejvíce slunečního tepla, než se Čertoryje ponoří do večerního šera. |  |
Podvečer na Vátých píscích |
Úvodní stránka |
(c) Marek Vojtíšek, 2007
|
Další útržky z Bílých Karpat: | |
|
|
|
|
|
|