Pálavští motýli
 |
Ostré srpnové slunce se pomalu šplhá přes majestátní vápencová skaliska Pavlovských vrchů. Nad loukou u Horních Věstonic několikrát váhavě přelétne otakárek fenyklový, než se usadí ve větvích hlohu. |
| Ještě chvíli trvá, než se paprsky zakousnou do rosou zmáčené trávy a probudí modráska vikvicového. |  |
 |
Modrásek nejmenší rozevírá svá tmavá křídla, aby se rychle prohřál. |
| Podobně i modrásek jehlicový, jenž dělá čest svému rodovému jménu. V jeho křídlech jako by se zrcadlila blankytná obloha. |  |
 |
Ráno přechází v dopoledne, rosa už dávno vyschla a horkým vzduchem víří desítky a stovky párů křídel. Jedny z největších patří okáči medyňkovému, nenápadnému motýlu usedajícímu na holou zem, sešlapanou nohama desítek turistů. Tady, v měňavém polostínu pod nevysokými stromy, je prakticky neviditelný, dokud nevzlétne a nad pěšinou neprobleskne světlý pás lemující tmavý líc jeho křídel. |
| Ve vlhkém úvozu, částečně chráněném před spalujícím sluncem a vysušujícím větrem, dorůstají bodláky do výše, že by se mezi nimi člověk snadno ztratil. Desítky jejich květů lákají velké motýly, mezi nimi i tmavohnědé okáče ovsové. |  |
 |
Talíře bílých květenství opodál hostí motýly z opačného konce velikostního spektra. Drobná můrka světlopáska svlačcová svým hbitým sosákem neúnavně luxuje nektar z desítek miniaturních květů. |
Úvodní stránka
(c) Marek Vojtíšek, 2008
|
Další útržky z Pálavy: | |
|
|
|
|
|
|