Ramena Dyje, stálé i periodické tůně, podmáčený terén, to je ideální prostředí pro život vážek. V ranním slunci se vyhřívá samec vzácné motýlice lesklé. Jeho typickým znakem je tmavá skvrna na křídlech, samci hojnější motýlice obecné mají křídla celá tmavá.
Ve stínu lesa, na okraji jednoho z širokých travnatých průseků, se pomalu probouzí píďalka kopřivová. Tento krásný a celkem běžný motýl často uniká pozornosti, neboť s oblibou usedá na spodní stranu listů různých rostlin.
Mohutná hradba sluncem zalitých kopřiv u cesty láká létající hmyz k usednutí. Bližší pohled odhaluje, že to dobře ví obrovské množství číhajících pavouků. Běžník trávový patří k těm nejmenším a nejméně nápadným, jeho chlupaté, zelené tělo s listy kopřiv splývá téměř dokonale. Vzhledem ke své velikosti ale představuje nebezpečí jen pro opravdu malou kořist.
Lovčík hajní je opakem běžníka, mezi našimi pavouky patří k největším a nejhojnějším. Sameček nečíhá jen na kořist, objektem jeho zájmu se určitě stane i jedna z mnoha samic vysedávajících na okolních kopřivách.
Dalším z bezobratlých predátorů Drnholeckého luhu je klínatka obecná. Podobně jako ostatní vážky loví za letu jiný hmyz, dravé jsou i její larvy, žijící ve stojatých a mírně tekoucích vodách.