V království hnědáska osikového

Hnědásek osikový. Jeden z nejohroženějších motýlů, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Býval doma v prosvětlených pařezinových lesích, kde se na šťavnaté trávě mezi mladými stromy pásl dobytek, vzrostlé stromy se kácely jako palivové dříví a z jejich pařezů rašil nový život. Pak ale nastala éra plánovaného lesního hospodářství a polopřirozené lesy se změnily v hustě osázené plantáže na dřevo. Motýl, potřebující k životu sluncem ozářený podrost a mladé stromy, živořil na opomenutých pasekách a podél cest a postupně z přírody mizel. Nyní u nás přežívá na jediném, izolovaném místě a jeho budoucnost je nejistá. Záleží totiž na lidech, na tom, jak se o tento kus lesa postarají...

Vstup do hnědáskova království neohroženě střeží běžník kopretinový.

O něco dále leží na listu suchá jilmová nažka. Ne, pozor, bližší pohled odhaluje pár tykadel. Je to makadlovka, velmi nenápadný drobný motýl.

Po mostu z trávy nese svůj kokon s vajíčky samička slíďáka.

Vysoko nad ní, na suché, lišejníkem obrostlé větvičce spočívá další pavoukovec, tentokrát z příbuzenstva sekáčů.

Ranní slunce pomalu osvěcuje paseku, na ní mezi stébly trávy zlatoočku.

Srpice se chvíli vyhřívá, poté těžkopádně přeletuje o kousek dál.

Sluneční teplo vstřebává i pár nápadně zbarvených ploštiček.

Smaragdový šperk zavěšený v trávě připomíná spící zelenáček šťovíkový.

V jedné z kopretin černá saze. Opět, jako v případě makadlovky, první zdání klame. Je to pavouk, běžník skvostný.

Na list u kraje lesa usedá sameček hnědáska osikového a vystavuje na odiv oranžový rub křídel.

O něco dále, stále ještě ve stínu stromů, se probouzí samička. Za chvíli se poletí občerstvit nektarem z květů, než se vydá do korun stromů klást vajíčka.

V království hnědáska osikového

Úvodní stránka