Letní střípky

Pářící se dvojice bělostných pernatušek trnkových u cesty hluboko v pálavských lesích. Spojení těchto drobných motýlků je natolik pevné, že akt nepřerušil ani čerstvý větřík, který čas od času pěkně ohýbal stébla trávy.

O něco výše na svazích Pavlovských vrchů pátrá po potravě kutilka písečná. Tato samotářská vosa loví larvy různého hmyzu, jimiž živí své potomstvo ukryté v podzemních chodbách. Sama dospělá kutilka je však vegetarián a krmí se nektarem z květů.

Modrásek hořcový, Horažďovicko. Samice právě klade vajíčka na hořec hořepník. Složitý vývoj housenky tohoto motýla probíhá nejprve v semenících živné rostliny, poté v mraveništi, kam si ji mravenci sami odnesou. Housenka, stejně jako kukla, dokáže mravence obalamutit chemickými signály, takže ji pokládají za svou, čerstvě vylíhlý motýl tuto schopnost již nemá a nezbývá mu, než z mraveniště rychle utéci.

Hořec hořepník, vzácná a ohrožená rostlina. Není tedy divu, že stejně vzácný a ohrožený je i modrásek hořcový, který je na tomto hořci existenčně závislý.

Půlka srpna na Rané. Jako stíhačka se objevuje dlouhozobka svízelová, na chvíli se zastavuje ve vzduchu, spouští sosák do květu bodláku a po krátkém občerstvení pokračuje dál. Jejím cílem je jih Evropy, kde její housenky přezimují, aby se nová generace mohla na jaře zase vydat daleko na sever.

Okáč skalní vede daleko usedlejší život, v jehož průběhu pravděpodobně neopustí rodný kopec. Raná je jedním z posledních míst u nás, kde se ještě vyskytuje.

Ani saranče není žádný velký cestovatel. Na rozdíl od některých svých příbuzných naše druhy nevytvářejí obrovská migrující hejna, schopná zastínit slunce a proměnit zemi v poušť.

Milovice, konec srpna. Hnědavá kresba činí vlnočárníka sveřepového sedícího na suché trávě takřka neviditelným.

Naopak, zavalitá moucha z čeledi kuklicovitých je celkem nápadná, a to i hlasitým bzučením, které za letu vydává. V obraně před predátory spoléhá na rychlé reakce.

Letní střípky

Úvodní stránka