Červen v Radotínském údolí
| Zcela netypicky a na rozdíl od všech předchozích "výprav" zde najdete fotografie z let 2009 i 2010, spojuje je však místo pořízení i roční doba. Díky tomu je tato sonda do nesmírně rozmanitého světa bezobratlých obyvatel Radotínského údolí bohatší a pestřejší. |
 |
Na březích Radotínského potoka usedají temně zelení samci motýlice obecné. Tu a tam vystartují za nějakým hmyzím soustem, jindy za zlatavou samičkou, vždy se ale vracejí zpět na osluněné listy rostlin sklánějících se nad vodní hladinu. |
| Dalším dravým hmyzem, který obývá bujný porost na dně údolí, je dlouhošíjka znamenaná. Podobně jako motýlice patří i dlouhošíjky k vývojově starším skupinám hmyzu s proměnou nedokonalou. |
 |
 |
I jepice jsou připomínkou hmyzího pravěku. Zatímco larvy se pod vodní hladinou vyvíjejí dlouhé měsíce, dospělci žijí krátce, podle druhu a klimatických podmínek od několika hodin po několik týdnů. Ostatně obrat "jepičí život" pronikl do řady jazyků včetně češtiny. Za pozornost stojí výrazně zmenšený druhý pár křídel a pro jepice typická trojice dlouhých štětin na zadečku. |
| Pestře zbarvená drobná muška s vědeckým názvem Trypetoptera punctulata patří k čeledi vláhomilkovitých. Larvy tohoto hmyzu parazitují v tělech plžů. |
 |
 |
Tento parazit si za své hostitele vybírá zejména savce, mezi nimi i člověka, uvádějí se ale i plazi a ptáci. Na oběť číhá na podrostu, nejčastěji ve smíšených lesích a na jejich okrajích. Je sice slepý, ale přítomnost hostitele vycítí podle vydechovaného oxidu uhličitého. Sám o sobě by byl spíše nepříjemný než nebezpečný, je ale přenašečem řady vážných nemocí, především virové klíšťové encefalitidy a bakteriální Lymeské borreliózy. Krev sají drobné larvy, nymfy, i dospělé samice, jako je tato na obrázku, přičemž nasát se musí každé vývojové stadium. Celý životní cyklus trvá obvykle tři roky. Řeč je o klíštěti obecném. |
| Mandelinkovití brouci jsou vegetariáni, rostlinnou potravou se živí jak larvy, tak dospělci. |  |
 |
Na šťavnaté zeleni se živí dlouhá řada hmyzích strávníků, mezi nimi i tato prosvítavě zelená housenice. Jde o larvu pilatky nebo jiného zástupce širopasých blanokřídlých. Na rozdíl od housenek motýlů, kterým se jinak velmi podobá, disponuje vedle tří párů z hrudi vyrůstajících nohou ještě plnými osmi páry panožek, vyrůstajících ze zadečku. Housenky motýlů mívají panožek nejvýše pět párů. |
| Jedním z nejnápadnějších druhů drobných motýlů, kteří v louce hledají spíše úkryt, než potravu, je adéla pestrá. Její samci, vybavení extrémně dlouhými tykadly, vyhledávají místa s vyšším rostlinstvem, kde střídavě posedávají a houpavě poletují. |  |
 |
Šedovníček luční patří k čeledi zavíječovitých. Jeho housenky se živí mechy a na vlhkých loukách bývá hojný, vzhledem k velikosti a nenápadnému zbarvení je však setkání s ním spíše vzácností. |
| Zavíječ zahradní patří sice k velkým a nápadně zbarveným druhům a bývá na místech výskytu hojný, vzhledem k jeho zvyku usedat takřka výlučně na spodní straně listů různých rostlin, zejména kopřiv, ho však není jednoduché odhalit, natož vyfotografovat. Při vyplašení se motýli nečekaně zjevují jakoby odnikud a po krátkém, prudkém letu zase mizejí v podrostu. |  |
 |
Strmé svahy údolí porůstají listnatými lesy, na skalnatých partiích zůstává holá step lemovaná řídkou doubravou. Na nízkých dubech lze pozorovat obaleče dubového, díky zelenému zbarvení velmi nenápadného motýlka. |
| Obaleč zdobený, jak už název napovídá, nese na oranžových křídlech složité ornamenty. Jako by si byl vědom svého nápadného zbarvení, jen zřídka vyletuje nad podrost a při vyplašení zalézá až k zemi, kde se mezi tlejícími listy a pod listy trav lehko ztratí. Jeho domovem jsou prosluněné listnaté lesy v teplých oblastech, mezi něž Radotínské údolí na jihozápadním okraji Prahy patří. |  |
 |
Dalším typickým obyvatelem těchto biotopů je mol ozdobný. Usedne-li v trávě, je jeho převážně černobílá kresba nápadná, jakmile však vzlétne, ztrácí se tento příbuzný mola šatního na pozadí mihotavé mozaiky stínu a světla, pronikajícího skrz koruny stromů. |
Úvodní stránka
(c) Marek Vojtíšek, 2010
|
Další útržky z Radotínského údolí: | |
|
|
|
|
|
|