Všichni svižníci jsou masožravci. K lovu kořisti jsou dobře vybaveni, a to jak silnými kusadly, tak i dlouhýma nohama, na nichž se dokáží velice rychle pohybovat. Odtud ostatně i jejich české pojmenování. Žijí na suchých lokalitách se sypkou půdou, v níž si jejich dravé larvy hloubí chodby, které obývají. Svižník polní se od našich ostatních druhů odlišuje jasně zeleným zbarvením krovek, jehož tón se mění v závislosti na úhlu lomu světla. |
Tato samička svižníka polního předvádí typickou reakci na ohrožení, na vztyčených nohách se snaží vypadat co největší. Stále je však připravena udělat to, co dělají svižníci v nebezpečí úplně nejčastěji - roztáhnout krovky a bleskurychle zmizet o několik metrů dál. |
![]() |
Pár svižníků polních při námluvách. Samečka poznáme podle mohutnějších kusadel... |
![]() |
...která mu neslouží pouze k lovu, ale i k uchopení partnerky. I tato část života svižníků se totiž odehrává svižně, v pohybu. |
![]() |
Samička nalezla vhodné místo k nakladení vajíčka. Vysouvá ze zadečku kladélko... |
![]() |
...a v příštím okamžiku se na uschlém stéble objevuje nažloutlý výsledek jejího snažení. V této poloze by však vajíčko bylo příliš nápadné a jeho šance na zdárný vývin v dospělého svižníka by vbrzku uťal nějaký predátor. |
![]() |
Proto je ještě třeba vajíčko ukrýt pod rostlinný materiál. Tím je hotovo a samička odlétá z místa činu. Celá operace netrvala ani 20 sekund. |
![]() |
(c) Marek Vojtíšek, 2005
Další útržky z Českého krasu: | |
|
![]() ![]() |
|
![]() ![]() |
|
![]() |