V Blanském lese

Kopcovitá krajina pod Kletí je malebnou mozaikou polí, lesů, luk a rybníků, protkanou pavučinou klikatých silniček spojujících jednotlivé vesnice. Takhle nějak vypadá staleté soužití člověka s přírodou.

Nebýt lidské činnosti, pokrýval by celou oblast neprostupný les. Bez pravidelného sečení a spásání by louky postupně zarostly a zmizelo by mnoho druhů, které jsou na tento druh člověkem vytvořeného a udržovaného biotopu vázané. Jejich typickým příkladem je modrásek bahenní, celoevropsky chráněný druh, který má právě v naší zemi těžiště svého výskytu. Samička na obrázku klade vajíčka na květ krvavce totenu, byliny hojně rostoucí na vlhkých, jednou až dvakrát ročně sečených loukách.

Štíhlé tělo a dlouhá tykadla. Tesařík ozbrojený své příbuzenstvo nezapře. V oblastech se zachovalou přírodou je v letních měsících poměrně hojný.

Nádherná kresba na zadečku patří křižákovi skvostnému. Patří k těm větším z našich pavouků a stejně jako modrásek bahenní je i on typickým obyvatelem vlhkých údolních luk, kde si staví sítě mezi stonky vzrostlých bylin.

Okraje vodních ploch jsou rejdištěm vážek všemožných barev i velikostí. Drobná šidélka číhají na poletující hmyz na stéblech trav. Čas od času prudce vyrazí a po krátkém letu se vracejí zpět na svoji pozorovatelnu. Většinou poté přžvykují, ale jejich kořist je tak nepatrná, že je téměř nemožné ji identifikovat.

Zajímavým zástupcem bezobratlých je křísek zelený. V podvečerním slunci získávalo jeho zbarvení nápadně svítivý odstín. Podobně jako jejich mnohem větší příbuzné cikády, projevují se křísci ponejvíce vyluzováním zvuků. Při jakémkoliv náznaku ohrožení však ztichnou a na přílišné přiblížení reagují prudkým odskokem, před jehož rychlostí a délkou blednou kobylky i saranče závistí. Vyfotografovat tohoto drobného tvora tak není vůbec snadné.

V Blanském lese

Úvodní stránka