Fauna kopců nad Kurdějovem
| Dochované zbytky původních pastvin, které nebyly rozorány na pole, ani nezarostly křovinami, patří k druhově nejbohatším biotopům jižní Moravy. Svahy nad Kurdějovem jsou toho důkazem a mezi nejnápadnější zdejší obyvatele patří motýli. Žluťásek čilimníkový je zde pouze dočasným hostem, k nám přilétá začátkem léta z jižních krajů, vyvede tu jednu až dvě generace a s podzimem se zase vrací do svých zimovišť. Tato samice asi ani netuší, že na květu chrpy s ní sedí zelený štítonoš, nenápadný brouk z čeledi mandelinkovitých. |  |
 |
Modrásek podobný, mezi našimi modrásky jeden ze vzácnějších druhů. A čemu že je podobný? Inu, modráskovi obecnému, který navzdory svému názvu, naznačujícímu běžný výskyt, je ještě mnohem vzácnější než modrásek podobný. Podobnost obou druhů jde tak daleko, že dospělci jdou rozpoznat pouze podle tvaru samčích genitálií a i to je pro leckterého entomologa tvrdým oříškem. U motýlů poletujících v srpnu je vše jednodušší, modrásek obecný totiž na rozdíl od modráska podobného nevytváří druhou generaci. |
 |
Ohniváček černočárný patří k nemnoha motýlům, kteří se u nás v poslední době úspěšně šíří. A to jde o druh celoevropsky chráněný úmluvou Natura 2000. Zřejmě mu prospívá teplejší počasí, které zavládlo na přelomu tisíciletí. Začátkem srpna poletuje v teplých oblastech druhá generace tohoto motýla. |
| Ostruháček březový má v roce jedinou generaci, která vyletuje až v srpnu. Motýli jsou celkem nenápadní, navíc se často zdržují vysoko v korunách stromů, čímž si možná vysloužili své jméno. Housenky se živí nejčastěji trnkou, na níž také samice kladou vajíčka, která nalepená na keřích přezimují. |  |
 |
Když se slunce sklání nad obzor zamžený výparem z Novomlýnských nádrží, probouzejí se komárovci. S krvesajnými příslušníky řádu dvoukřídlých nemají nic společného, vyjma podobně znějícího jména. Komárovci spolu se srpicemi patří k vývojově velmi staré větvi hmyzu s nedokonalou proměnou a na rozdíl od komárů mají dva plně vyvinuté páry křídel. Živí se drobným hmyzem. |
| V posledních hřejivých paprscích, opírajících se do větví starého keře, posedává ještěrka. Možná ještě číhá, jestli na prohřáté dřevo neusedne nějaká ta moucha, ale nejspíš se jen snaží nahromadit co nejvíce tepla, než se uloží ke spánku ve svém podzemním úkrytu. |
 |
Křižák pruhovaný |
Úvodní stránka |
(c) Marek Vojtíšek, 2011
|
Další útržky z jihomoravských stepí: | |
|
|
|
|
|
|